19. dubna 2026
Z Charity
Paní Faberová patřila k osobnostem, které po pádu komunismu sehrály klíčovou roli při obnově charitní služby v naší českobudějovické diecézi. Dostala za úkol vrátit Charitě její původní poslání – službu lidem v nouzi inspirovanou evangeliem a postavenou na odpovědnosti, profesionalitě a respektu k lidské důstojnosti. Fungování Charity u nás postupně formovala po vzoru zahraničních charitních organizací a celý svůj život zasvětila pomoci druhým.
Helena Faberová získala řadu ocenění - mimo jiné v roce 2017 Zlatou medaili sv. Auraciána, kterou uděluje českobudějovický biskup Vlastimil Kročil za zásluhy při šíření křesťanských hodnot a mimořádného přispění rozvoje života diecéze. „Pravidelně jsme se setkávali. Zájem o naši činnost měla až do svých posledních dnů,“ vzpomíná s úctou prezident Diecézní charity České Budějovice Stanislav Brožka.
Byla to právě Helena Faberová, koho tehdejší biskup Miloslav Vlk pověřil, aby se věnovala vzniku charitního díla v diecézi. Její první ředitelkou se stala v prosinci 1991, kdy byla biskupem Antonínem Liškou Diecézní charita českobudějovická oficiálně založena, a vedla ji až do svého odchodu do důchodu v roce 1993.
Žili jsme tehdy téměř všichni v jakési polistopadové euforii a začínali jsme bez zkušeností se skupinou dobrovolníků, ale plni dobré vůle angažovat se v charitativní práci. Velmi nám tehdy pomohly hospitace v Rakousku, Německu či ve Francii, kde jsme viděli fungující sociální projekty na pomoc zdravotně postiženým, seniorům, ženám v tísni či lidem na okraji společnosti. Bylo nutné se orintovat v nejdůležitějších oblastech pomoci potřebným. Brzy bylo jasné, že nosnou se ukázala činnost vznikajících ošetřovatelských a pečovatelských středisek. (...) V téže době vznikaly také farní charity, tehdy především na bázi dobrovolné činnosti. Bylo třeba objíždět farnosti - tehdy autobusem či vlakem - než jsme dostali darem starší vůz. Současně se také teprve vytvářel legislativní rámec charitativní činnosti,
vzpomínala v září 2017 Helena Faberová v rozhovoru pro časopis Setkání. Při jejím odchodu už měla Charita dvacet farních poboček, pět dalších středisek a jeden pečovatelský dům.
FOTO: (vlevo jako ředitelka Diecézní charity, vpravo při rozhovoru v Českém rozhlase s dalšími pozdějšími řediteli - Michaelou Čermákovou a Jiřím Kohoutem.
